31. prosince 2011

Byl jednou jeden... muzikant

Stejně jako minulý rok, i letos jsme s kamarády vyrazili na pár koncertů, festivalů a viděli desítky kapel. Opět bychom vám rádi doporučili, kam jít a co si poslechnout.

Children of Bodom, Ensiferum, Sportovní hala Folimanka

Předkapelu jedné z našich oblíbených kapel dělá jiná oblíbená kapela? Takovou příležitost si přece nemůžeme nechat ujít! :-) Ensiferum jsme viděli podruhé a opět nezklamali – na koncertech hrají zábavně, tvrdě, energicky, ale přitom si stále zachovávají půvab vikingských nápěvů a severských folkových motivů. Pokud je porovnám například s finskými Korpiklaani (díky kterým jsme se vlastně k Ensiferum dostali), pak mi Ensiferum vychází jako jednoznačně lepší volba (už proto, že si na svých deskách a potažmo jednotlivých skladbách dávají záležet a „nesekají je jako Baťa cvičky“). Hodnocení: 9/10

Hlavní kapelou večera ale byli Children of Bodom, kteří nabídli úplně jiný druh zážitku. Zapomeňte na skočné lidové motivy, tohle je čistý melodický death metal. Alexiho kytarové umění nezklamalo, v některých pasážích se ale jeho melodické vyhrávky příliš ztrácely v monolitu doprovodu. Jestli za to může nevhodný prostor sportovní haly (s pódiem otočeným kolmo k tribunám pro sezení, nikoli naproti) nebo špatné nazvučení, těžko říct. Celkový dojem z kapely byl ale přesto velmi dobrý. 8/10

Metalfest Open Air, Plzeň

Accept
Druhý ročník Metalfestu se opět konal v amfiteátru Lochotín, který je možná největší devizou tohoto festivalu. Hlavní hvězdou prvního dne (a pro mnohé celého víkendu) byli znovuzrození Accept. Viděli jsme je podruhé a opět to stálo za to. Zpěvák Mark Tornillo, který se ke kapele přidal teprve v roce 2009, úžasně a přirozeně pracuje s publikem, basista Peter Baltes se předhání v sólech s „nejlepším neznámým kytaristou“ Wolfem Hoffmannem, a to vše doplňují precizní bicí. Nachytejte uzenáče, na příští koncert jsme zpátky! 10/10

Jeden z mála českých zástupců, za které jsme se nemuseli stydět, byla brněnská Salamandra. Bohužel jejich vystoupení poznamenalo strašlivé horko, proto fanoušci spíše postávali ve stínu. 7/10 Na mladou a energickou německou skupinu Equilibrium už (jsme) ale byli opět v plné síle. 9/10 Večer byl v ráži britských dinosaurů Saxon – jejich hudbu jsme dosud neznali, ale přesto slušně pobavili. 8/10 Hlavní hvězda sobotního večera, Cradle of Filth, však na druhou stranu často zaklamala i skalní fanoušky. Naživo nedoporučujeme… 3/10

Epica
V neděli byl program poněkud slabší, večer ale znovu stál za to. Symfonická Epica byla stejně úžasná, jako vždy (už potřetí). Nečekané rytmické zvraty, andělský zpěv půvabné Simone Simons a temný řev Marka Jansena, který je mozkem celé skupiny, to vše prostě musíte vidět. 9/10 Následovali Arch Enemy vedení blonďatou lady Angelou Gossow. Za její řev by se nemusel stydět leckterý zpěvák black metalové kapely, hudební doprovod bohužel není příliš nápaditý ani zábavný. 6/10 Závěrem celého festivalu byl švédský válečný stroj Sabaton. Jejich hudba je jednoduchá a přímočará, ale o to chytlavější. Z desky trochu nuda, na koncertě skvělá jízda. Pokud pořádáte hudební festival a chcete, aby při posledním koncertu zpívali a tleskali všichni návštěvníci (tím nemyslím jen „všichni“, ale úplně všichni), pozvěte si Sabaton. 8/10

Abych to shrnul, obsazení bylo sice slabší než loni, ale i těch několik málo špičkových kapel stálo za to. Když k tomu přidáte příjemný areál Lochotína, nezbývá, než návštěvu příštího ročníku jen doporučit.

Prague City Festival, areál Výstaviště

Na PCF jsme se vypravili hlavně kvůli naší oblíbené kapele Flogging Molly a české kapele Tleskač. Tleskači pobavili a nezklamali, Flogging Molly poté rozjeli skvělé představení, které však zůstalo nepochopené pro valnou část publika. Drtivá většina náctiletých se mačkala těsně pod pódiem kvůli koncertu skupiny 30 Seconds to Mars, což je již od pohledu jiný šálek kávy. Divákům, kterým ještě "neteklo mlíko po bradě", muselo být při sledování koncertu hej. 9/10

Velice příjemně nás překvapila akční skupina Gogol Bordello, včetně česky zpívaného "pověste ho vejš, ať se houpá". 9/10

Sen letní noci, Vltava

Galapředstavení známého režiséra a muzikanta Emira Kusturici, když se vystoupení odehrávalo na jednom z umělých jevišť přímo na Vltavě před mostem Legií. Výhled nebyl nejoptimálnější, ale to dohnalo dokonalé hudební představení.

Masters of Rock, Vizovice
Tleskač

Letošní MOR nám zpestřil svou návštěvou další wormíkář, kterého jsme dostali možnost potkat naživo – Matasx. Naše třetí návštěva Vizovic nás ani tentokrát nezklamala.

Viděli jsme společné vystoupení kapel Eluveitie a Finntroll. Finntroll možná nebyli tak odvázaní a bylo vidět, že lidé jsou tam hlavně kvůli Eluveitie. Ti měli trošku smůlu, když niněristka kapely Anna Murphy měla zlomenou ruku a hra na niněru tak chyběla. :-( Kvalita oproti Finntroll byla však patrná a jejich písničky tak rázem dostaly úplně jinou šťávu. Bylo to také poprvé, co jsme Eluveitie viděli v noci, na osvětleném pódiu, které se jen hemžilo spoustou muzikantů. Špička Masters of Rock 2011! 10/10

Překvapili nás novodobí  AC/DC – australská skupina Airbourne. Nezapomenutelný zážitek, když zpěvák vyšplhal po konstrukci pódia i s kytarou do závratných výšek a tam zahrál několikaminutové sólo. 9/10

Vůbec poprvé do ČR zavítala legendární americká skupina Twisted Sister. Ostudou je, že ji z naší 6členné skupiny dosud nikdo pořádně neznal, o to více jsme ale byli překvapeni a potěšeni. Možná to není hudba, kterou by si člověk pustil sám pro zábavu doma, ale na koncert to je ideální. 9/10

O zábavu se postaral Jirka Schmitzer, který si vybral "peška" v podobě praskajících strun. Jeho písničky však díky vtipným a chytlavým textům obdiv i v řadě metalistů. 7/10  Mezi vtipnější kousky můžeme řadit l i Tleskače (kam jsme se Soustruhem přišli oblečeni stylově – v bílé košili a kalhotech od obleku :-D). Jejich vystoupení jsou vždy energická a plná šťávy. 8/10

Závěr festivalu měla na starosti skupina Tři Sestry, která zahrála dobře známé hity. Díky tomu i kapela, která na první pohled na Masters of Rock žánrově moc nepatří, sklidila zasloužené ovace plného areálu Rudolfa Jelínka. 9/10

Out of the Dark Tour, KC Zahrada

"Zahrada" se ukázala jako jedno z nejlepších míst pro pořádání koncertů. Faktory jako nekuřácké prostředí, klimatizace, levné pivo i možnost něco zakousnout se příznivě podepsaly na celkové atmosféře. Festival začal akčně, když se jako první na pódiu objevila mladá finská kapela Amberian Dawn, kterou máme dobře naposlouchanou a těšili jsme se na parádní vystoupení. Oproti jejich prvnímu koncertu, který jsme viděli (kdy hráli jako předkapela na koncertě Epicy), měli možná trochu méně šťávy, přesto dokázali publikum strhnout hned od prvních tónů. 7/10

Následovala Xandria, která dokázala i s novou zpěvačkou převzít pomyslnou štafetu a dostat publikum do varu ještě o něco více. Poslední studiové album této skupiny je již více než 4 roky staré, většina písniček tak byla notoricky známých pro většinu návštěvníků, což atmosféře jen prospělo. 8/10

Na poslední chvíli doplněná rakouská skupina Serenity nás bohužel nezaujala a většinu koncertu jsme proseděli mimo hlavní sál, proto se raději zdržíme hodnocení. Vězte ale, že ze sálu se ozýval hlučný potlesk, ostatní tedy zřejmě byli více než spokojeni. :-)

Zřejmě nejlepší zážitek letošního roku nám tam připravili němečtí Van Canto, kteří do hodiny a čtvrt vtěsnali krásný průřez všemi jejich alby. Písničky jako Black Wings of Hate nebo The Mission patřily k vrcholůlm celého hudebního roku. 10/10

Zklamáním bylo vystoupení kapely Tristania, které bylo nemastné, neslané – Van Canto zkrátka nasadili laťku vysoko. Na výkonu kapely se navíc viditelně podepsalo, že valná většina diváků po Van Canto odešla, a jedna z legend gotického metalu tak hrála pro téměř prázdný sál. 4/10

Edguy, KC Vltavská

Časté místo koncertů poslední doby, KC Vltavská, nás letos přivítalo poprvé. Na přeplněný balkón jsme se nakonec nevešli, ale i ze zadních řad "přízemí" jsme měli skvělý výhled na parádní podívanou Tobiase Sammeta a dalších členů německých Edguy. Ti nás bavili 105 minut jak písněmi z nového alba, tak staršími kousky. Prověřená kvalita! 9/10

Within Temptation, Malá sportovní hala

Lístky jsme měli koupené dávno dopředu. Poté, co Within Temptation vydali nové album, které se neslo v duchu "popu", jsme toho začali litovat. Skupina okolo Sharon del Adel si do Prahy přivezla podivnou předkapelu Triggerfinger, báli jsme se, co přijde. První tři písničky nás zaujaly, bohužel pak šla kvalita dolů a belgičané spíše nudili. 5/10

Šok přišel i v okamžiku, kdy nastoupili samotní Within Temptation. Sharon nastoupila netradičně v bílé "mikině", namísto osvědčených gothických šatů. Koncert samotný byl mixem starých alb s tím novým a to se odrazilo na atmosféře. Polovině lidí se líbilo to nové, polovině to starší. Within Temptation se tak nezavděčili zřejmě nikomu, ale vystoupení mohlo dopadnout hůře. 7/10

Pozivitem bylo zjištění, že Malá sportovní hala není tak špatné místo, pokud není narváno k prasknutí, jako na loňském koncertu Stratovarius a Helloween.

Blind Guardian, KC Vltavská

Takhle nějak by to mělo vypadat. Žádná předkapela, německy precizní nástup a přes dvě hodiny trvající vystoupení, plné nových kousků i starších písniček. A to včetně povinné Bard's Song, kterou zpívala celá Vltavská. Důstojné zakončení hudebního roku. 9/10

Worms: Clan Wars

Po dlouhé době se hlásíme z našeho blogu a přinášíme stručné informace o nově chystané hře, která má vyjít ve třetím čtvrtletí tohoto rok...