21. března 2011

10. díl: Hedgewars

V dnešním díle se budeme věnovat hře, která jako by červíkům z oka vypadla. Problémem ale je, že podobnost je až příliš veliká a rozhodně se nedá označit za „čistě náhodnou“. (A to jsem se snažil začít pozitivně. :-D)

Jedná se o hru Hedgewars, ve které mezi sebou místo růžových červíků bojují růžovo-fialoví ježci. Autoři bohužel neprojevili příliš tvořivosti prakticky v žádném směru: ježci začínají tah obligátním „Yes, sir!“, mají podobné možnosti pohybu a vybírají ze vzhledově téměř totožné nabídky zbraní. Vezměme to ale popořadě.

Grafika & animace

Grafika prostředí je jedinou silnější stránkou hry. Terén i objekty v něm jsou subjektivně o něco hezčí, než ve hrách druhé generace série Worms, a z prostředí skutečně dýchá atmosféra; při oslavě Halloween se na obřím úplňku rýsují obrysy netopýrů, na kopci sýra zase hoduje roztomilá myš, která do takového prostředí sedí o něco lépe, než mimozemšťané zvolení v Team17. To vše ale zadupávají do země animace, které jsou v porovnání s červíky opravdu… ubohé. Ježci se vlastně téměř nepohybují, když nepočítáme kmitání tlapkami při chůzi (při které vypadají stejně, ať se škrábou do kopce nebo naopak sbíhají s kopce). Při letu nebo pádu jsou statičtí, což působí neuvěřitelně rušivě. Někteří hráči si možná až při hraní Hedgewars uvědomí, jak skvělou práci odvedl Team17, když nechal červíky viditelně se vymrštit při skoku nebo se naopak připravovat k dopadu a celým tělem jej ztlumit, metat kotrmelce za letu apod.

Ovládání

Ovládání hry je opět v některých prvcích podobné (vysoké salto vzad dvojitým stisknutím Backspace) a v jiných dost nedodělané (chybějící obyčejný skok vzad). Pokud při zběsilém komíhání na laně budou trpět pouze zkušenější hráči navyklí na propracovanou fyziku Worms, potom ty ostatní odrovná přibližně půlsekundová pauza po doskoku, během které se ježek nepohybuje ani nemůže skákat (zřejmě se přispendlil bodlinkami do země a musí je vytáhnout). :-) I přesto je skákání přibližně třikrát (!) rychlejší, než pěší chůze, což je opět dost nepřirozené a rušivé. Pokud například ve Worms aktivujete minu, docela se vám zapotí ocásek, abyste se během tří sekund dostali do těsného bezpečí; v Hedgewars to není žádný problém, máte dost času odskákat a z uctivé vzdálenosti sledovat výbuch.
Naopak velmi nebezpečným se jeví použití létajícího talíře (obdoba tryskového batohu), který se neovládá držením šipek, ale jednotlivými stisky. Přestože jde v tomto případě hodně o zvyk, troufám si tvrdit, že tímto způsobem není možné dosáhnout takové obratnosti, jako ve Worms. Navíc je před dopadem nutné dostatečně zabrzdit, aby se vám talíř nerozbil a nepřišli jste o tah, což dále omezuje jeho použití a zkracuje dolet.

Zbraně

Opět ta stejná písnička. Některé zbraně jsou úplně převzaté z Worms (bazuka, mortar, granát, střepinová bomba, brokovnice, úder pěstí, kamikaze, mina, dynamit a další), jiné byly pouze přejmenovány (kladivo místo sekery, UFO místo naváděné rakety, melounová bomba místo banánové, ďábelský granát místo svatého granátu, Beethovenův klavírní nálet místo betonového osla), což je možná ještě horší. :-D Přesto zde ale najdeme několik překvapení.
Velmi zábavný je narozeninový dort, který se po položení postaví na vlastní nohy a terén neterén se vydá směrem kupředu. Potom, co se zase posadí, exploduje s podobnou silou, jako dynamit, je to tedy pěkný „dáreček“. :-)
Další novinkou je „hopsakoulomet“, který soupeře, resp. celé údolí, ve kterém se nachází, zasype smrtonosnými kuličkami, které po čase explodují.

Verdikt

Pokud se vám zdá, že celá tato recenze je spíše porovnáním popisované hry s Worms Armageddon nebo Worms World Party, máte pravdu. :-) Faktem ale je, že Hedgewars jsou opravdovými červíky v převleku… za ježky. Pokud hledáte alternativu k Worms a trváte na otevřeném zdrojovém kódu, možná se vám zalíbí, v opačném případě ale ruce pryč. Konec konců, i Worms Armageddon dnes není problém rozjet na Linuxu.
Hedgewars obsahují množství nedodělků, ovládání je nepohodlné, menu je nepřehledné a připomíná Worms 2 z roku 1997. Pár nových zbraní, místy hezčí prostředí nebo zajímavé zobrazení průběhu zápasu v grafu bohužel celkovou hratelnost nezahrání.

16. března 2011

Worms World Party slaví 10 let

Bouchnětě šampaňské a sfoukněte 10 svíček. Přesně před 10 lety spatřila světlo světa hra Worms World Party.

Psal se rok 2001, české vládě předsedal Miloš Zeman, svět přišel o Světové obchodní centrum, na trh byl uveden operační systém Windows XP a bylo vydáno několik dlouho očekávaných her. Hráči si toho roku přišli na Black & White, Maxe Payna, Civilization III, Return to Castle Wolfenstein, ale právě také na Worms World Party.

O dva roky mladší bratříček Worms Armageddon přinesl některé nové mapy, lepší hru po síti, usnadnění pro začínající hráče v podobě Wormopedie a jednorukého banditu – Wormpot.

Hra se chvíli držela na výsluní a mnohé hráče přivedla zpět k soubojům tělo na tělo, červa na červa. Záhy však byla zapomenuta díky patchům, které vycházely (a stále vycházejí) pro Worms Armageddon. Mnozí z nás tak budeme na Worms World Party vzpomínat jako na příjemnou „přestupní stanici“, která v nás vyvolala touhu po strategii, taktice, akci a betonovém oslu. :-)

Tak tedy ještě jednou, všechno nejlepší!

P. S.: Úvodní obrazovkou WWP byl inspirovány i jedny z prvních vzhledů Worms Česky (obrázek 1, obrázek 2).

14. března 2011

9. díl: Scorched 3D

Dnešní díl pro vás sepsal Paulos, děkujeme!

 V dnešním díle ČVP jsem si vzal na paškál takovou hru, kde dokonce ani nefigurují zvířátka, ale přesto je poměrně zábavná a zaslouží si pozornost. Jmenuje se Scorched 3D a vyvinula se z prehistorické DOSové hry Scorched Earth (ve 2D), jejíž princip je prakticky totožný.

Hraje se na kola, v nichž účinkují tanky a postavičky různých hráčů - co hráč, to tank. Každý hráč má přiděleno určité množství peněz, přičemž jejich množství se odvíjí od úspěchů v jednotlivých kolech. Na začátku každého kola se nakoupí zbraně, přičemž je jich dostupná celá řada - od obyčejné dětské bombičky přes atomovky až po zbraně chaosu typu Funky Bomb, které jsou následnými explozemi schopné zničit všechno v okolí několika kilometrů. Jako vhodné se také jeví zajistit si nějaké ochranné prostředky pro svůj tank, kupříkladu štíty, padáky nebo dokonce palivo na přesun.

A poté se už může hrát 8-) Správné namíření střely na cíl bývá obtížné, neboť kromě směru střely, její elevace a síly výstřelu je nutné brát v úvahu i vítr. V jednom tahu se můžete buď přemístit a tak zkomplikovat nepřátelům jejich namířenou střelu, nebo prostě zamířit a pálit. V každém tahu táhnou všichni hráči najednou, čímž se Scorched 3D liší od červíků a některých dalších tahových strategií.
Grafika hry se myslím velice povedla, zvukové efekty také stojí za zmínku, třebaže působí trochu nekvalitně; to napravuje povedená hudba. Hratelností se Scorched 3D vyrovná mnoha komerčním bratrům, ačkoliv není zrovna jednoduché se naučit správně střílet. Velkou zásluhu na zábavě má hra více hráčů po síti; i když zrovna nenarazíte na živého protivníka, u hlášek AI protivníků často vyprsknete smíchy.

Zkrátka, povedená hříčka, ale pozor, když se jí naučíte hrát, je silně návyková. ;-)

Worms: Clan Wars

Po dlouhé době se hlásíme z našeho blogu a přinášíme stručné informace o nově chystané hře, která má vyjít ve třetím čtvrtletí tohoto rok...