Den osmý: drážďanská bota

Sobotní ráno pro nás začalo velmi časně, vstávali jsme již okolo 5:45, abychom si mohli pohodlně zabalit spacáky (stan jsme používali naposledy v noci z úterý na středu) a stihnuli vlak do Züssow v 6:33. Nebyli jsme si totiž jistí, zda by nám na přestup v Züssow stačili pouhé 3 minuty, kdybychom vyjeli přesně o hodinu později.

Naše obavy se nakonec ukázaly jako liché, neboť vlaková zastávka, ve které jsme přestupovali, měla pouze jedno nástupiště. Na druhou stranu jsme se aspoň pohodlně nasnídali, pár stovek metrů od nádraží totiž Soustruh objevil supermarket a pekařství (jak jinak). Po snídani nás pak další tři vlaky (přestupovali jsme ještě v Elsterwerdě a Drážďanech) přivezly až na nádraží do Jabloneckých Pasek.

V Drážďanech se nám taky povedlo udělat poslední botu našeho výletu. Soustruh si svoji smutnou levou botu promočenou ze čtvrteční noci připevnil shora na brašny do otevřené igelitky, aby mohla trochu vyvětrat a proschnout. Protože byly ale vlaky plné cyklistů, taška se v tlačenici uvolnila a spadla. My však měli dost starostí s uložením kol, Soustruh si ji tak „odložil“ na okno, kde také zůstala – a pokud zaměstnanci Deutsche Bahn zavánějící balíček neodnesli, leží tam dodnes. Spolu s botou zůstalo v igelitce také frisbee, seznam ztrát (nálezů bohužel ne) tak narostl o další exemplář.

Cena za dopravu zpět byla velmi příjemná: víkendová jízdenka Schönes-Wochenende–Ticket, která umožňuje neomezenou jízdu až 5 lidí po regionálních tratích po celém Německu, totiž vyjde na pouhých 42 €, jednodenní lístek pro jedno kolo je pak za 5 €. Na české straně jsme platili pouze cestu z Hrádku nad Nisou do Jablonce nad Nisou (116 Kč za nás a 75 Kč za kola). Celková cena za dopravu jednoho člověka i s kolem od moře zpět do Jablonce je tak necelých 550 Kč, což je opravdu za hubičku. :-*

V Jablonci jsme si pak dali povinné vítězné pivo a zmrzlinu v Mekce jabloneckých cyklistů, kde končí všechny cyklistické výlety „do okolí“ – v pivnici na Rybářské baště u přehrady. Ještě jedna vítězná fotka a už jsme si jeli pro závěrečnou odměnu, na kterou jsme se těšili celý výlet – tatarský biftek v klubu Ex.