20. října 2012

Den první: chrastavské trápení

Než samotná cesta začala, museli jsme potřebné vybavení naložit na naše kola. To se napoprvé ukázalo jako prakticky nadlidský úkol a tak jsme samotným nakládáním strávili nepřiměřené množství času. Pak už jsme vyrazili k samotnému začátku naší trasy – pramenu řeky Nisy.

Soustruh, Stružák a Slúňa
u pramene Nisy
Ve 12:30 jsme konečně vyrazili a začali tak naši velkou cestu. :-) Ta pokračovala přes Liberec, Chrastavu a Hrádek nad Nisou až do Žitavy. V Chrastavě nás poprvé potrápilo počasí, kde jsme se tak tak vyhnuli přeháňce. Nutno také říct, že cesta do Chrastavy se ukázala z celé cesty jako nejhorší. Bylo to dáno jednak profilem trati, neustálým stoupáním a klesáním, nekvalitním asfaltem a především faktem, že jsme stále byli kousek od domova, na známém území. Aby problémů v Chrastavě nebylo málo, na tamním nádraží jsme ztratili jediný ostrý nůž, který jsme s sebou měli. Nepříjemností bylo zpočátku až moc a někteří z nás to chtěli i vzdát. Nakonec cestu zachránila vidina "vítězného" tataráku po dojezdu zpět do Jablonce nad Nisou – ta nás motivovala po zbytek cesty.

Trojmezí
Na druhou stranu, za Chrastavou a hlavně o pár kilometrů dál, při prvních německých kilometrech za Žitavou, jsme začali chápat, že významné denní porce kilometrů by nemusely být problém. Tím spíš, že víceméně celý zbytek trasy měl vést převážně po rovinkách, krásnou krajinou a po německy precizně vyrobeném a položeném asfaltovém podkladu. Za Žitavou jsme se zastavili na krátkou pauzu na Trojmezí – významném bodu, kde se potkávají hranice tří států: České republiky, Německa a Polska.

Jak cesta ubíhala a my polykali další kilometry, začalo se pomalu smrákat. V tu dobu jsme již tušili, že do cíle za světla nedojedeme. Kdybychom jen tušili, že to nebude poprvé. :-) Za naprosté tmy jsme lesní cyklostezkou projeli zajímavým údolím podél řeky Nisy, které bohužel pro samotnou tmu nebylo moc vidět. Za dne to musí být fantastický zážitek.

Ve 22:00 jsme se nakonec dostali do našeho cíle, městečka Klosterstit St. Marienthal, kde jsme plánovali najít kemp, kde bychom postavili stan. S naší "lámanou" němčinou to byl trochu problém, ale ochotní Němci i všudypřítomní turisti nám vždy rádi poradili. Nakonec jsme byli odkázáni na nejbližší pole u lesa. Nebylo to ideální, ale v daný čas asi nejlepší řešení. Ve 23:00 jsme dostavěli stan a mohli se těšit na další etapu.

Pramen Nisy – Klosterstit St. Marienthal
12:30–22:00
77,4 km (celkem 77,4 km)

První ležení a provizorní „garáž“ na kola (foceno druhý den ráno)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Worms: Clan Wars

Po dlouhé době se hlásíme z našeho blogu a přinášíme stručné informace o nově chystané hře, která má vyjít ve třetím čtvrtletí tohoto rok...