24. října 2012

Den pátý: „kopr, tam je kopr!“

Ráno se Stružák vydal na průzkum, aby našel pekařství nebo řeznictví a našel něco k snídani. A věřte, že ptát se na cestu k pekařství nebo řeznictví, když nevíte, jak se německy řekne pekařství ani řeznictví, není sranda. Nicméně povedlo se a tým Worms Česky se tak mohl pokochat další fantastickou snídaní.

Na cestu jsme se vydali až o půl dvanácté, ale zase s plným žaludkem a s nadějí, že dneska se nám už nic neočekávaného prostě nemůže přihodit. Omyl. Do našeho prvního cíle, města Schwedt, vedla několikakilometrová objížďka přes betonové kvádry! Odměnou za naši vyklepanost nám bylo malebné městečko se zajímavou architekturou. Původní návrh se zde zastavit na oběd vzal za své, když jsme viděli ceny. A tak, jak se stalo již naším zvykem, jsme opět dali prostor místním cukrárnám a pekařstvím, aby nás poctily svou pohostinností. :-)

Ze Schwedtu nás měl, podle profilu a mapky, čekat kopec – něco, na co jsme nebyli posledních několik stovke kilometrů zvyklí. Překvapeni jsme sice byli, ale nebylo to nic, co bychom jako zdatní cyklisté ze severu České republiky nezvládli. V 19:00 jsme dobyli vrchol u vesničky Staffelde a pak nás čekaly již samé přijemnosti. Vše začalo příjemným sjezdem, kde se Stružák a Slúňa postarali o svačinu, když cestou natrhali několik hrušek, rostoucích na stromech podél cest. Následovala příjemná cesta vedoucí v těsné blizkosti „větrníků“ větrných elektráren.

Největší překvapení si na nás Německo nachystalo na závěr naší cesty. Dojížděli jsme do vesnice Penkun, kde jsme se chtěli ubytovat, jednou jako lidé, v místním penzionu... Hned první, na který jsme narazili, nám sdělil, že je plný k praskutí. Naštěstí pán, se kterým jsme mluvili, byl tak ochotný, že zavolal svému kamarádovi do jiného penzionu a zjistil situaci. Potvrdil nám, že mají volná místa a my se tak řítili vstříc pohodlí postelí a funkční sprchy. Přivítal nás milý pan Ingo, který nám nabídl v místních bungalovech dva pokoje. Domluva s Ingem byla trochu problematická, jelikož neuměl anglicky prakticky ani slovo. Naštěstí se Stružák nebál mluvit a Slúňa (na rozdíl od Stružáka) rozuměla, co Ingo říká. Po ubytování jsme zašli na večeři a zasloužené pivo. Vyčerpaní náročnou cestou a v euforii z luxusního ubytování nám udělal radost i kopr v zeleninovém salátu. :-)

Hohenwutzen – Penkun
11:30–20:30
94,1 km (celkem 499,6 km)



Žádné komentáře:

Okomentovat

Worms: Clan Wars

Po dlouhé době se hlásíme z našeho blogu a přinášíme stručné informace o nově chystané hře, která má vyjít ve třetím čtvrtletí tohoto rok...